Důkaz že Máslo je mezi Vámi: včera jsme se incognito vetřeli na setkání české blogsféry. BrBlog. A ach, bylo to tristní. Hlavním důvodem je asi návyk bloggerů na sebestřednost. Pořád píší sami o sobě a tak ani při komunikaci nemají chuť se bavit. Stačí sedět u stolu a střídat se v monolozích. Třicetiletí pánové, kteří zdá se tak úplně nedospěli a nezbavili se image studenta informatiky. Jenže zatímco na koleji ty prestižky, flanelky, neupravená strniště i mastné vlasy až tak nevadí, tady to půsbilo dost zoufale. Některé dámy na tom nebyly s vzhledem o moc líp, a to radši nemluvím o chování. Dámy, chovat se ve vašem věku a s vaší postavou jako rozkošný diblík, to skutečně není dobrý nápad. A myslím, že psát a prezentovat knihy - to by se taky nemělo u bloggerů stávat. Netuším, proč se na to vrhnou vždycky ty nejtragičtější postavičky. Dostat se do médií je jako droga, a velký DD už dlouho neuspořádal žádný flash mob, takže něco se holt dělat musí. Je mi jasné, že o mně můžete říct, že jsem zbabělý ufňukanec, který se na místě schovával za jinou identitu a teď tu ohrnuje pysk: ale je mi to upřímně jedno. Neumím hodnotit podle hlasitosti smíchu a stoupající hladiny alkoholu v krvi, jak bude jistě činit řada ostatních (a věřím, že dojdou k velmi uspokojivým výsledkům, o masírování vlastního ega nemluvě). Ale abych pořád nehaněl - asi tři lidé mě překvapili mile ;)

PS: Proti Jirkovi Koubovi zrovna vůbec nic nemám - ale ten "Jirkův smích, ten divej řev, při kterým v žilách tuhne krev..." - tvoje žena má můj obdiv. S takovým smíchem bych bydlet nechtěl ;)

Již delší dobu se tu neúčelně mlží. V máselném oku se rozplizává veškerenstvo našich snah. Dlouhodobě demotivováni se plahočíme za něčím lepším a všechny úspěchy nám přijdou povrchní. Neexistuje výjimek. Vše lze rozpustit. Máslo. Je dobré si toto uvědomit. Stejně zbytečně maří spousta lidí čas pátráním, proč tomu tak je. Není třeba. Máslo je odpověď.